U12: Nezapomenutelný víkend plný emocí a týmového ducha

Lidem z ČBA jsem slíbil, že napíšu článek o tom, jak se začíná z ničeho (nic). Takže tady je.

To se takhle jednou probudíš a zjistíš, že musíš založit baseball. V mém případě tomu předcházelo 20 let softballu a dva baseballové zápasy. Jeden za Rytíře proti Eagles, kde jsem vcelku početné obecenstvo pobavil softballovým vybíháním z mety a druhý proti Chocni. Tam mne zase málem zabila ulejvka, na kterou jsem po errorech choceňské obrany doběhl až domů. Fakt dálka. Střídám. Kde mám dejchátko? Tyhle dva zápasy proti orlům a orlicím zažehly nutkání začít s baseballem a to nejlépe v kategorii dětí.

Výchozí situace nebyla nijak růžová. Náš klub sice hraje pravidelně a celkem obstojně Českou slowpitchovou ligu, ale nemáme vlastní hřiště, z vybavení potřebujeme jen pálku a spoluhráči jsou různých měst. Nás Pardubáků je jen pár. Ne dva, ale asi pět.

Dětí máme jedno a to ještě moje vlastní. Čili hraju s kartami a nemám ani eso ani žolíka. Mám jen myšlenku na baseball.

Tak jo, koncem školního roku zajdu na základní školu u nás na periferii s domlouvám se s paní ředitelkou Dobruskou, že bych v rámci družiny vedl kroužek baseballu. Mám štěstí, paní ředitelka pochází s Chocně a pojem baseball jí nemusím vysvětlovat a souhlasí.

Mužská část našeho slowpitchového týmu je baseballem také nadšená a zdá se, že příští rok nás bude dost chlapů v nejlepších letech na nějaký ten přátelák nebo dokonce mistrák.

Abychom mohli alespoň minimálně trénovat, vyzvídám u Romana Klempíře, kterej míček jako bych měl zakoupit.
„Kolik jich chceš?“, ptá se Roman.
„Kolik?….jeden!.“
„Ty seš blbej, já ti nějaký přivezu.“

A taky jo. Roman nám věnoval šest hraných míčků a jednu starší pálku k tomu.

Prázdniny se chýlí ke konci a čas zahájení baseballového kroužku se blíží. Píši tedy opět Romanovi, co by šéfovi Východočeské oblasti s prosbou o radu, co jako úplní zelenáči máme dělat.

Mezi tím se snažím zaregistrovat náš klub do databáze ČBA. „Slyšel jsem, že už máte za sebou přátelák s Chocní“, povídá pan Přibyl. To jsem trochu upad a když mě zvedli, popřál nám hodně zdaru.

Zanedlouho se mi ozval Michal Hanuš, že se mu doneslo, že je v Pardubicích baseball a že by bylo fajn, kdybychom uspořádali stříbrný Superpohár. My ale nemáme hřiště. To prý nevadí. Fotbalák je v pohodě. A že ještě nemáme ani žádné děti taky nevadí. No tak jo.

Události nabírají na obrátkách. Píše mi Marian Krásný, že mu říkal Roman a že by u nás udělal ukázku pro školu a nějaké školení pro začínající trenéry. Souběžně s tím Roman svolal schůzi oblasti do Pardubic.

S paní ředitelkou se domlouváme, že ten baseball na škole bude lepší dělat pod naším klubem. Na první trénink přišlo pět dětí.

Zlom nastává Čočovou předváděčkou. Baseball se líbí jak dětem, tak učitelkám, které jej zařadily do hodin tělocviku. Dětí máme najednou 12, pak 15, 17 a teď jsme někde u dvacítky. Dvacet dětí z jedné školy, kde se hraje hlavně hokejbal a to na velmi slušné úrovni. Dvacet dětí během dvou týdnů. Čočova ukázková hodina je perfektní. Až si troufnu na víc dětí, vyrazím do další školy sám.

Na schůzi oblasti nás čekala další překvapení. Zástupci T-ballových týmů nám vyjadřují podporu a sami nabízejí možnost účasti většího počtu našich hráčů R-. Choceň našemu týmu mužů nabídla svoje hřiště pro naše domácí zápasy. Opět jsem upadl. Ještě jsem ležel a Roman nám dal tři pálky pro T-ball a šest míčků.

Do toho všeho mi volá spoluhráč Vosel, že jsme od Domažlic dostali krabici míčů pro chlapy. Tak to už mám dost, ale pořád není konec.

Ve hře je ještě podpora ČBA. Jako nový klub jsme dostali dotaci 10000 Kč a 5000 Kč na trenéra kategorie U8. Dále jsme využili možnosti zakoupit za 888 Kč šest rukavic, stativ a dva míčky. A aby toho nebylo málo, dalších 8 rukavic jsme dostali od KMR, ať už ta zkratka znamená cokoliv.

Teď už vím, že v tom nejsme sami. Vím, že je tady spousta lidí, kteří nám fandí a že jsou rádi za nový klub na baseballové mapě Česka. Rozjet baseballový tým bez pomoci ČBA a bez pomoci přátel a klubů by bylo velmi těžké. Rád bych Vám všem poděkoval za pomoc a podporu. Nejsou to jen pálky, míče a peníze, ale hlavně energie do té spousty práce, která je před námi.

Těším se na shledání na Horské klinice nebo někde na hřišti.

Ještě jednou díky.

wayne

P.S.
wayne dostal 5000 (dotace na trenéra U8) a věnoval je klubu.
Bary dostal odměnu 2000 (od České slowpitchové ligy) a věnoval je klubu.